Nenávist?? To beru! - 2.díl

6. prosince 2007 v 15:01 | Luci |  FF - Nenávist?? To beru!
Bill šel ale semnou. "Hej, hej, co jako? Tady nebudeš"vztekala jsem se. "No smůla, mám na tebe dát prej pozor"pokrčil lhostejně ramenama a třískl sebou na mou postel. "To se mi snad zdá, já sem s Kaulitzem v jedné chatce"mlátila jsem hlavou do zdi a snažila se uklidnit tím, že za dvě hodinu už to bude ok. Jenže nebylo. Bill se nudil a pak to taky tak vypadalo. "Chjooo, ježiš já se nudím …hej ty se nezdáš, je s tebou strašná nuda"fňukal Bill. "se neposer"setřela jsem ho a lehla si na postel. "Ty Sam…"zeptal se Bill docela mile, až sem se divila. "Hm?"odpověděla jsem. "Je ti fakt blbě, nebo jsi na tom tak jako já??"usmál se Bill. Jen sem se na něho překvapeně podívala. "Asi tak jako ty"rozesmála jsem se. "Je mi to jasný"kývl hlavou na souhlas a začal se hrabat v mém Ipodu. "Brácha má stejný"řekl Bill. "Ty máš s bráchou dobrý vztah, žejo?"zeptala jsem se a sedla si na postel. "Jo to jo …Tom je stejný jako já …i když to nejde moc vidět"usmál se Bill a podíval se na mě. "Já si toho všimla"zakývala jsem hlavou a sledovala Billův výraz. "Všimla? Ty sis mě někdy všímala?"zeptal se překvapeně. "No jo …asi jo"přiznala jsem. "Dyť ste na každé titulce v časáku, kdo by si vás nevšiml"rozesmála jsem se. "No jo ….A ty s Roxy …se znáte asi dlouho žejo?"zeptal se. "Jo, odmalička …je jak moje ségra"řekla jsem a sedla si blíž k Billovi. "Sem si vždycky myslela, že si strašný debil"smála jsem se. "A nejsem??"zeptal se Bill. "Vlastně ani ne"zakroutila jsem hlavou a podívala se Billovi do očí. "Víš, já sem vlastně vždycky ….vždycky ses mi líbila"řekl Bill a pohledem sklouzl na zem. "Bille já …"koktala jsem. "Já vím, zní to blbě, nadávám ti do krav, a tak, ale…"Bill se zasekl a já mu skočila do řeči. "Ne tak to není …taky ti nadávám do idiotů, ale vůbec to tak nemyslím"usmála jsem se a čekala na Billovu reakci. Bill se na mě jen překvapeně podíval a naklonil se ke mně. Vůbec sem se nebránila a za chvilku už z toho byla žhavá líbačka. Po deseti minutách sme se od sebe odtrhli a jediné co jsme ze sebe dostali, byl úsměv. "Už víš, proč sem si nevybral ani jednu holku z naší školy?"zeptal se se smíchem Bill. "Už je mi to jasný"zakývala jsem na souhlas a podívala se z okna "Ty Bille, vrací se"řekla jsem a ukázala jsem do okna, kde sem viděla naši třídu. "Do hajzlu, akorát v tom nejlepším"zuřil Bill a nahodil otrávený výraz. Každý jsme si sedli na druhý konec pokoje a dělali nezájem. Po chvilce vešla Roxy a hned za ní Tom. "Sam, jak ti je?? Přežilas to tady s tím individuem??"ptala se Roxy a hodila nenávistivý pohled na Billa. "Tak tak …vypadni, už nepotřebuju hlídat"vyhazovala jsem Billa, ale už to neznělo tak jako před tím. V Billově výraze jsem ale poznala pochopení a ten jen s úsměvem odešel. "Co je s bráchou?"zeptal se Tom hned jak Bill odešel. "Co by? Dostal přes držku"usmála jsem se. "Kdyby dostal přes držku, tak se nesměje"dostal mě Tom "No …já…já…já..my…my sme…."koktala jsem. "Čekám"řekl nervózně Tom a Roxy se k němu přidala. "Snad jste …"naznačovala Roxy. "Ty seš nechutná …s Kaulitzem?? To radši s tebou"prskala jsem. "Co?? Ty vole, to se někdy příjdu podívat"tleskal Tom a vyletěl z chatky. "Debile"okomentovala ho Roxy a zvědavě se na mě podívala. "Co je?"zeptala jsem se blbě. "Něco víš a nechceš mi to říct"dostala mě Rox. "Cože? Vždyť víš, že ti vždycky všechno říkám"vymlouvala jsem se. "No ale teď si nejsem tak úplně jistá"Roxy se na mě jen zklamaně podívala a odešla.

Scházet se s Billem, aby nás nikdo neviděl, byl nadlidský výkon. Semnou pořád byla Roxy a s Billem zase Tom. "Ty Roxy …já se jdu projít ok?"vymlouvala jsem se. "Tak jo, já půjdu s tebou", nabídla se. "Ne to je dobrý, já to zvládnu"usmála jsem se jako by nic a utíkala jsem za Billem. "No kde seš??"stěžoval si a přivítal mě pusou. "promiň, znáš Roxy.."usmála jsem se. "No právě že neznám"Bill se na mě podíval vážným pohledem a já čekala, co z něho vypadne. "Děje se něco?"zeptala jsem se se strachem v hlase. "Ty Sam …nebylo by lepší jim to radši říct, než se pořád někdo schovávat??"zeptal se Bill. "Ne Bille, Roxy by mě zabila a navíc …"nedořekla jsem to, protože mi Bill skočil do řeči. "Takže Roxy je pro tebe důležitější než my dva??"naštval se Bill. "Ne Bille, takhle to není, já jen že …jak by reagoval tvůj brácha, kdyby si mu to řekl?"ptala jsem se. "Jak by měl reagovat? Překvapeně, ale určitě by mě kvůli tomu nezabil Sam"Bill se na mě podíval prosebným pohledem a já teda nakonec souhlasila. Pak sme se šli ještě ruku v ruce projít. V půlce cesty se ale před náma objevila Roxy. Trhnutím sem se zastavila a skoro nedýchala. "Já to věděla …věděla jsem to"křičela Roxy. "No tak Rox, počkej, já ti to vysvětlím"snažila jsem se ji uklidnit. "Co mi chceš vysvětlovat? To, že nejlepší kámoška mi vzala kluka?"křičela ještě víc. Vyděšeně jsem se na ni podívala a pak hned na Billa. Ten vypadal jako by vůbec nechápal. "Co prosím?"ptala jsem se blbě. "chceš vědět co?? Tak já ti to řeknu. Tys vždycky věděla že chci Billa …nikdy by mě nenapadlo že mi ho vezmeš zrovna ty …má nejlepší kámoška a holka, která ho z celého srdce nenávidí už od první třídy"brečela Roxy. "Roxy jak jsem mohla vědět, že ho chceš, když si mu i semnou nadávala do buzerantů?"prskala jsem na ni, protože takové obviňování mě naštvalo. "Neznáš mně na to už moc dlouho?"zeptala se Roxy a utekla. "Právě kvůli tomuto jsem jí to nechtěla říkat …rozhodně ne tak brzo"zoufale jsem se podívala na Billa a ten jen chápavě zakýval hlavou. Do chatek už jsme se vraceli ruku v ruce a bylo nám jedno, že nás všichni pomlouvají. Teda že mě všichni pomlouvají. Dělala jsem naprostou ignoraci, dala Billovi pusu a odešla za Roxy do chatky. Ta jen stála u okna, což znamenalo, že celé to rozloučení viděla. "Vypadni"šeptala Roxy. "Až ti to vysvětlím, tak možná"odmlouvala jsem. "Máš 2 minuty"řekla Rox. "Proč seš sakra tak tvrdohlavá?"naštvala jsem se. "Chovala by ses stejně v mojí situaci Sam"Roxy se na mě podívala se zklamání v očích. "Asi máš pravdu …ale já Billa miluju …nikdy když jsem mu nadávala sem to tak nemyslela"snažila jsem se jí to vysvětlit. "Tak proč jsi to vlastně dělala?"zeptala se. "Já ani nevím …jen chci, abys to chápala…ty si mi nedala sebemenší náznak, že ho chceš"Roxy se na mě jen chápavě podívala a objala mě. "Máš pravdu ..bylas rychlejší"řekla a rozbrečela se. "Tohle neříkej, nechci soupeřit s nejlepší kámoškou o kluka"to už sem brečela taky. "Tak mi aspoň řekni, jaký je"prosila Roxy. "Nemůžu…rozhodně ne ještě teď"omluvně jsem se na ni podívala a odešla.

Autor: Honey
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

I was here

Click

Komentáře

1 Katik Katik | Web | 6. prosince 2007 v 21:43 | Reagovat

To je fakt supa příběh,není to ještě konec,že ne?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.